Friedrich August von Hayek (ePub)

Narodil se 8. kvetna 1899 ve Vídni v rodine vysokoSkolských ucitelu. Je pro nás jiste zajímavé, ze jeho predci pocházeli z jizní Moravy. NejvýznamnejSím z techto predku byl Hayekuv prapradedecek Josef Hayek, jenz na Morave a v Dolních Rakousech zalozil dve nové textilky, okolo nichz pak vznikly dve nové vesnice.

Za tyto zásluhy byl tehdejSím císarem Josefem II. povýSen do Slechtického stavu. Odtud tedy pochází Slechtický titul rodu Hayeku. Otec Friedricha Augusta von Hayeka, August von Hayek, byl lékarem a vázeným botanikem. Nekolik pusobil na vídenské univerzitní katedre botaniky jako soukromý docent. Jeho vedecký prínos byl v oblasti rostlinné geografie znacný a ostatními odborníky velice ocenovaný.

JeSte pred ukoncením studia na gymnáziu Hayek v breznu 1917 narukoval do armády, v domnení, ze válka uz nebude trvat déle nez rok. Nastoupil k polnímu delostrelectvu na italskou frontu. Po návratu z války v roce 1918 byl postizen malárií a obohacen znalostmi italStiny. Zanedlouho zahájil studium nekolika oboru na vídenské univerzite. Svuj puvodní zámer studovat prírodní vedy podle prání a vlivu svého otce zmenil na spolecenské vedy. Pravdepodobne jednoznacnou prícinou této zmeny se stala osobní zkuSenost s první svetovou válkou. Okolnosti této zmeny vysvetluje Friedrich A. von Hayek takto:

"Domnívám se, ze rozhodující vliv na me v tomto ohledu mela první svetová válka, a zejména zkuSenost sluzby v mnohonárodnostní armáde Rakousko-Uherska. Nekdy v té dobe jsem poznal, jak se veliká ríSe hroutí pod tíhou národnostního problému. Byl jsem v bitve, kde se hovorilo jedenácti ruznými jazyky. To nutne vede vaSi pozornost k otázkám politického usporádání.

Krátce se zastavím u Hayekovy stezejní práce, tedy u Cesty do otroctví. Jak se uvedl výSe, Hayek touto prací varoval socialisty pred takzvanou "cestou do otroctví". Proc videl socialistické (kolektivistické) systému takto, si popíSeme na základních aspektech této práce.

V první cásti, tedy v kapitole nazvané "OpuStená cesta" se Hayek zabývá jednak totalitními rezimy v dvacátých a tricátých letech minulého století, tedy prevázne rezimy Ruska, Nemecka a Itálie. slo mu o to, ze i tyto rezimy musíme vnímat jako produkty mySlenkového vývoje. Pokud by nejaké hnutí nemelo mySlenkove intelektuální základnu v podobe predcházejících myslitelu, nemelo by zádnou Sanci na realizaci svých cílu. Tedy rozhodne nemohlo jít o pouhou iracionální revoltu.

O socialistických korenech nacismu Hayek hovorí v poslední kapitole této knihy. Hayek dokonce v této souvislosti dospel k presvedcení, ze marxismus vedl nacismu a faSismu, nebot tito vudcové zacínali jako socialisté a nástup pravicového extremismu byl reakcí na deziluzi ruského bolSevismu z pohledu slibu o vetSí svobode a rovností. A to práve v dobe krvavých hruz ruské obcanské války a stalinského teroru v tricátých letech minulého století. V cásti nazvané "Individualismus a kolektivismus" se ríká:

plánování si prejí vSichni ti, kterí chtejí výrobu pro zisk naradit výro